| Údržba ložisek I. |
Pokud
jsme si právě zadováděli ve vodě, bahnu, nebo jenom celý rok jen tak
jezdili, máme v ložiskách určitě pěkný „humus“, i když to nevidíme.
Pokud ale chceme, aby model fungoval tak, jak má, je kromě jeho
obvyklého čištění potřeba občas pořádně vyčistit i ložiska. Někteří
určitě namítnou, že si raději za pár korun koupí nová, ale ne všichni
mají tolik zbytečných peněz, a navíc pak nelze o údržbě vůbec mluvit
(takoví lidé pro mě nejsou modeláři, nýbrž obyčejní spotřebitelé).
Ložiska s prachovkou (ochranný kroužek proti vnikání nečistot) můžeme
rozdělit do dvou základních skupin. První je s prachovkou kovovou a
druhá s pryžovou. Postup jak rozebrat oba druhy ložisek je velmi
podobný, ale u ložisek s pryžovou prachovkou je třeba dávat větší pozor,
abychom při demontáži samotné prachovky nepoškodili pryž (velmi častý
problém). Takže hurá na věc. Nejdříve je potřeba sejmout prachovku.
Nejlépe jehlou nebo špendlíkem sejmeme fixační kroužek. Ten je přerušený
a zkosený, takže stačí jehlu zaháknout za úkos na konci přerušení a
kroužek už většinou vyskočí sám (je napružený, tak jej jedním prstem
přidržujeme, ať si ušetříme lezení po zemi). Všechny rozebrané věci je
dobré odkládat do nějaké misky, protože pokud cokoliv ztratíme, nezbude
nám už nic jiného než koupě nového ložiska. Pokračujeme sejmutím samotné
prachovky, stačí ji podebrat špendlíkem nebo vyklepnout o stůl
(většinou je přilepená na zbytcích oleje a vniknuvšího nepořádku). Pokud
rozebíráme ložisko s pryžovou prachovkou, tak v něm žádný fixační
kroužek nenajdeme, protože prachovka je v ložisku pouze vmáčknutá a
stačí ji opatrně podebrat. Pokud se nám zatím „nepodařilo“ něco ztratit
(zkontrolujeme rukávy, na kterých najdeme fixační kroužky), můžeme
pokračovat. Opět jehlou vyjmeme klícku, která drží kuličky na místě.
Všechny kuličky jehlou natlačíme na jednu stranu a tím uvolníme vnitřní
kroužek, který vypadne a spolu s ním pravděpodobně i kuličky (ty budeme
ještě potřebovat, takže rychle pochytat). Na posledním obrázku je vidět,
jak vypadá rozebrané ložisko. Vše je teď potřeba vyčistit, například
lihem. Po vyčištění všech dílů se můžeme pustit do skládání, které je v
podstatě to samé pozpátku. Pinzetou naskládáme kuličky do járku
uprostřed vnějšího kroužku (pokud tam nebudou držet, stačí použít trochu
vazelíny). Když budou všechny kuličky na místě, vložíme vnitřní kroužek
(je potřeba hodně pevnou ruku, obzvlášť u menších ložisek). Teď chytíme
ložisko do ruky tak, aby nevypadl vnitřní kroužek ani kuličky, a jehlou
posuneme kuličky kousek do stran, tím zafixujeme vnitřní kroužek a už
jej nemusíme držet. Nakonec kuličky rozmístíme (zhruba) rovnoměrně tak,
aby šla zpátky vmáčknout klícka. Tak, ložisko je pohromadě, stačí je jen
promazat olejem na ložiska, vazelínou nebo teflonovým sprejem, osadit
zpátky prachovky a zajistit fixačními kroužky (pozn.: při použití oleje
nebo vazelíny se po vniknutí nečistot do ložiska vytváří brusná pasta,
jejímž působením se ložisko rychle opotřebí, proto je vhodnější použít
„suché“ teflonové spreje). Jak u prachovek, tak u fixačních kroužků
pozor na orientaci (otočení), oba tyto díly lze osadit jen jednou
stranou. U prachovek to zjistíme jednoduše použitím logického myšlení
(nebo prozkoumáním nerozebraného ložiska). Fixační kroužky stačí
vyzkoušet, buď budou držet pěkně na místě, nebo budou jakoby vyhnuté ven
(mohou i vypadávat) - na to pozor, protože i pokud kroužky nasadíme
špatně, můžou držet, ale otřesy při jízdě vypadnou a celá prachovka se
vysype (mám vyzkoušené). Teď už jen zbývá vyčistit zbytek ložisek.
Nepropadejme panice, netrvá to tak dlouho, jak to na první pohled vypadá
(je potřeba jen hodně trpělivosti a pečlivosti). Já si většinou
nechávám čištění ložisek na zimu, kdy nejezdím a mám spoustu času si s
čištěním celého auta vyhrát. Všem přeju pevné ruce, nervy a pokud možno
žádné poztrácené díly.
Meda (Jiří Hájek) |
| Údržba ložisek II. |
V
minulém díle jsme si ukázali klasický postup. Dnes si popíšeme postupy
méně pracné a rychlejší, přitom ale stejně účinné, a tudíž bližší
současnému stylu modelařiny. Nejprve můj oblíbený způsob, převzatý od
Jiřího Maryšky, jenž jej popisuje takto: Mám taky jeden svůj „zaručený“
postup, který už používám asi dva roky k své plné spokojenosti. Ložiska
vyjmu z modelu, navléknu na kónickou násadku od štětce na malování
(běžný školní, co nejlacinější) a upnu do sklíčidla stojanové vrtačky.
Uchopím vnější prstenec ložiska a za pomalých otáček (tak do 200/min)
proplachuji ložisko jedním směrem odshora dolů teflonovým sprejem, až
vytéká ven čistá kapalina. Velmi důležité je použít tefl onový sprej
dobré kvality! Ten, který používám v současnosti (jsou dva, první je
Berner Teflon Spray – silikonfree, výrobní číslo 14772.1, druhý pak od
fi rmy Weldtite TF2 Lubricant Spray with Teflon ® Made in UK, a řekl
bych, že ten je lepší), má deklarovány ještě lepší vlastnosti než WD40 a
uvolňovač zarezlých šroubů dohromady a něco na tom bude: umí rozpouštět
a uvolňovat nečistoty podobně jako WD, přičemž je na sebe váže daleko
lépe než třeba odmašťovač, motorsprej atp. Další a hlavní výhoda
teflonového spreje je v tom, že kapalina je samovzlínající. Snad úplně
nejdůležitější je pak skutečnost, že po aplikaci se po určité době
odpaří těkavá nosná látka a zůstane „suchý“ teflonový film, který na
sebe neváže prach tak jako všechna ostatní maziva, takže se nevytváří
„brusná pasta“. Nakonec vyjmu násadku s ložiskem ze sklíčidla vrtačky a
zkouším jeho chod prsty. Mám vyzkoušeno, že pokud člověk tohle udělá i u
nových ložisek, zvýší se čas jejich doběhu (tření = lehkost chodu)
několikanásobně. O životnosti nemluvě, ta se po této aplikaci-údržbě
podstatně zvýší, protože teflonový film nepohlcuje prach, nýbrž naopak
jej odpuzuje. A úplně nakonec – teflonový film je i vodoodpudivý a snese
vysoké teploty, takže se hodí i do spojky u modelů se spalovacím
motorem! Sečteno a podtrženo: ložiska jsou „namazána“ jedním ze
současných nejlepších maziv, po jehož aplikaci se o mnoho prodlouží
servisní interval. Ještě dodávám, že TF2 jsem koupil ve speciální
prodejně jízdních kol. Sprej není zrovna nejlacinější, ale vydrží hodně
dlouho, a to i navzdory skutečnosti, že jsem si jej oblíbíl a používám
jej na kde co. Za nejúčinnější metodu, při které není třeba ložiska
rozebírat, považuji jejich čistění ve vibrační vaničce. Nedávno jsem ji
totiž objevil v internetovém obchodu „RC modely aut“
(http://obchod.rcmodelyaut.cz/integy-indisparkle-p-1314.html). Je na
měkkých přísavných nožičkách a napájejí ji dva AA články. Její vnitřní
rozměry 73x30x30 mm ji předurčují nejen k čištění ložisek, ale i
například vzduchového čističe spalovacího motoru. Do vaničky se vloží
čištěné součástky (v našem případě ložiska se sejmutými prachovkami),
zalijí se čisticí tekutinou a vanička se spustí. Po vyprchání čisticí
kapaliny zůstane na dně vaničky patrné množství mechanických nečistot,
které byly původně v ložiskách. Na závěr radu od firmy Tobex Praha
v.o.s., která dodává na český trh vysoce kvalitní ložiska japonské firmy
EZO (která dokázala vyrobit nejmenší ložisko na světě o rozměrech
0,6x2,5x1 mm): Ložiska vložíme do vroucí vody s přidaným tekutým mýdlem a
chvílí je povaříme. Pak je vyjmeme a propláchneme petrolejem, WD, TF2
atp., aby nerezavěla.
Jan Cinger |
středa 12. února 2014
Údržba ložisek
